Sluneční paprsek mě po ránu budí,
do tváře úsměv mi svou silou nutí.
Snaží se odstranit mé chmury z duše,
z postele musím vyskočit jednoduše.
Sluneční paprsek ranní cestu mi osvětluje,
rosu v diamanty tak snadno proměňuje.
Třpytivá nádhera zcela mě pohltí,
chci zůstat stát bez jediného pohnutí.
Sluneční paprsek budí zpěváčky malé,
až do noci jejich zpěv neustane.
Celým dnem zpěv a slunce mě provází,
teď vím, že štěstí není bez nesnází.
Sluneční paprsek do červena zbarvený,
bílé mraky v červánky nádherně vybarví.
S posledním paprskem zpět domů se vracím,
s příjemnou únavou do říše snů vcházím.
Napsáno: 12. 3. 2009
Copyright © 2011 Anne Leyyd