Duše v tvářích bytostí

Dvě tváře …

jedna poodhalená trochu,

druhá zakrytá tajemstvím.

Dvě neviděné bytosti,

dva rozdílné osudy.

Dva někdy tak podobní lidé.

Dvě životní cesty … s určitým cílem,

daleko od sebe a přesto chvílemi spolu jdou.

Dva rozdílní lidé … potkají se?

Dvě bytosti … tváře nepoznané.

Dvě duše … v mnohém spřízněné.

Když dál si byly … přece k sobě měly blíž.

A teď když jsou blíž k sobě … tak se vzdálily.

Přes den tiché jako píseň beze slov,

v noci však ožívají jako skladba z not.

Dvě bytosti mostem z myšlenek propojené.

Neznají jediný zvuk hlasu,

podle něj najít se nemohou.

Však pár slov jim postačí zcela

a obě ví, kdo jsou, i když jinak se neznají.

Napsáno: 4. 12. 2009