„Fantazie je důležitější než informace.“ A.E.

Brisingr - Christopher Paolini

16.02.2011 22:05

 

 

 

 

„…Přece jenom poznám, když lžeš. Najednou se tak přihlouple usmíváš a zrudnou ti uši.

No tak, ven s tím. Hltáš každé její slovo, jako by vypouštěla diamanty, a zíráš na ni tak hladově, jako by šlo o obrovskou hostinu vystrojenou jen o palec dál, než kam dosáhneš.“

 

- Roran – (rozhovor, zda se Eragonovi líbí Arya)

 

 

 

„Jestli se mu nelíbí, tak se sama pokusím Aryu políbit.“

 

- Safira -

 

 

 

„Gánga! Miluji tě, Safiro, ale musíš odletět.“

 

- Eragon – (když zůstává, aby rozhodl o Slounovi)

 

 

 

Té noci Eragon ležel u dveří, zatímco Arya získala postel. Tohle uspořádání nebylo ani tak důsledkem Eragonovy podřízenosti nebo zdvořilosti – i když by jistě trval na tom, aby Arya dostala postel – ale spíš opatrnosti. Kdyby totiž někdo vpadl do pokoje, bylo by divné, kdyby ženu našel na zemi.

 

(Noc v hostinci)

 

 

 

Sloupek se zakýval a zarachotil o okolní kůly, ale jinak držel.

„Ty první,“ pobídla ho Arya.

„Prosím, až po tobě.“

S netrpělivým povzdechem ukázala na svůj živůtek.

„Šaty jsou poněkud vzdušnější než kamaše, Eragone.“

Do tváří se mu vehnalo horko, když mu došlo, jak to myslela.

 

- Arya a Eragon -

 

 

 

„To je vždycky tak. Nestvůry duše jsou mnohem horší než ty skutečné. Strach, pochyby, nenávist už ochromily víc lidí než divoké šelmy.“

„A láska,“ podotkl.

 

- Arya a Eragon -

 

 

 

„Když jsem viděla Fäolina padnout, pochopila jsem, že skutečná muka války neznamenají být sám zraněn, ale dívat se, jak jsou zraněni ti, na kterých nám záleží.“

 

- Arya -

 

 

 

„…Krátit si den rozjímáním o všem zlém, co by se nám mohlo přihodit, znamená otravovat si štěstí, které už máme.“ …

 

- Safira -

 

 

 

„To bylo strašné! Raději bych bojoval se Stínem, než znovu mluvit před tolika lidmi.“

„Ruku na srdce! Nebylo to přece tak těžké, Eragone.“

„Ale bylo!“

Z nozder jí vylétl obláček kouře, když si pobaveně odfrkla.

„To jsi mi tedy pěkný Dračí jezdec, když se bojíš mluvit k zástupu! Kdyby to tak Galbatorix věděl, měl by tě v hrsti: stačilo by tě požádat, abys promluvil k jeho oddílům. Cha, cha!“

„To není vtipné,“ zabručel, ale ona se chechtala dál.

 

- Eragon a Safira -

 

 

 

Roran s hlasitými nadávkami popadl vedoucí mulu za postroje a snažil se zvířata obrátit na druhou stranu. Ten pohled Eragona pobavil – nikdy neviděl Rorana tak nervózního ani tak vznětlivého.

„Mocný válečník je neklidný před svým velkým bojem,“ poznamenala Isolda, jedna z šesti žen vedle Eragona. Skupina se zasmála.

„Možná se bojí,“ připojila Birgit, zatímco přilévala vodu do mouky, „že by se mu během bitvy mohl ohnout meč.“

Ženy se válely smíchy a Eragon zrudnul.

 

(Před Roranovou svatbou)

 

 

Eragon vykřikl radostí, vyskočil a bez ohledu na její ostré šupiny jí omotal paže kolem krku, až mu nohy volně visely nad zemí, a co nejpevněji ji objal.

„Maličký,“ řekla Safira vřelým tónem. Spustila ho na podlahu, pak si odfrkla a dodala: „Maličký, jestli mě nechceš uškrtit, měl bys povolit svůj stisk.“

 

- Safira -

 

 

 

 

„…Vždycky se dostaneš do potíží, když nejsem s tebou.“

Jeho úsměv se ještě rozšířil: „A když jsi?“

„Sežeru ty potíže dřív, než ony sežerou tebe.“

„To říkáš ty. A co tenkrát, když nás u Gil´eadu přepadli urgalové a zajali mě?“

Mezi Safiřinými tesáky unikl obláček kouře. „To se nepočítá. Tenkrát jsem byla menší a ne tak zkušená. Dnes by se to nestalo. A ty už nejsi tak bezmocný jako kdysi.“

„Nikdy jsem nebyl bezmocný,“ namítl. „Jenom mám mocné nepřátele.“

Z nějakého důvodu jeho poslední prohlášení připadalo Safiře nesmírně zábavné.

 

- Safira a Eragon -

 

 

 

„Jestli chceš být šťastný, Eragone, nemysli na to, co přijde, ani na to, co nemůžeš ovlivnit, ale spíš na současnost a na věci, které dokážeš změnit.“

 

- Oromis -

 

 

 

„Co je, to je, a i když budu skřípat zuby sebevíc, nezměním to.“

 

- Eragon -

 

 

 

„Ať děláš cokoli, ochraňuj ty, na kterých ti záleží. Bez nich je život mizernější, než si dokážeš představit.“

 

- Brom -

 

 

 

„Neupínej se na jedinou představu natolik, abys nedokázal pohlédnout za ni a vidět jinou možnost.“

 

- Brom -

 

 

 

„Nemohu předstírat, že z toho mám radost, ale smyslem života není dělat to, co chceme, ale to, co je potřeba. To je náš osud.“

 

- Oromis -

 

 

 

„Jsem červený, modrý a žlutý a mám i všechny další barvy duhy. Jsem dlouhý i krátký, tlustý i hubený a často odpočívám stočený. Dokážu sežrat stovku ovcí v řadě a pořád jsem hladový. Co jsem?“

„Drak, samozřejmě,“ odpověděla bez váhání.

„Ne, vlněný koberec.“

„Pche!“

 

- Eragon a Safira -

 

 

 

 

 

Budova se zatřásla a okna se roztříštila, když dračice přistála na střeše. Eragon a ostatní bojovníci s úžasem sledovali, jak zasekla špičky drápů do maltou spojených zářezů mezi kameny a s usilovným vrčením trhala stavbu na kusy, dokud neodhalila vyděšené vojáky, které zabila stejně snadno jako teriér pár krys.

Když se Safira vrátila k Eragonovi, Vardenové od ní ustupovali, zjevně vyděšeni ukázkou její zuřivosti.

Nevšímala si jich a začala si olizovat pracky, aby si očistila krev z šupin.

„Už jsem ti někdy řekl, jak jsem rád, že nejsme nepřátelé,“ zeptal se Eragon.

„Ne, ale je to od tebe nesmírně milé.“

 

- Eragon a Safira -

 

 

 

 

„Pojmenoval si svůj meč Oheň?“ zvolala Angela s nádechem nedůvěry. „Oheň? CO je to za nudné jméno? Stejně tak jsi mu mohl dát jméno Hořící čepel a bylo by to. Tak tedy Oheň. Hmm. Nemohl jsi raději svůj meč pojmenovat Požírač ovcí, nebo Chryzantémový sekáč, nebo zkrátka projevit trochu fantazie?“

„Jednoho Požírače ovcí už mám tady,“ odvětil Eragon a dotkl se rukou Safiry. „K čemu bych potřeboval dalšího?“

Na Angelině tváři se objevil široký úsměv. „Takže přece jen máš aspoň trochu smyslu pro humor! Ještě máš tedy naději.“ A vyrazila k hradní věži a při tom kroužila vedle sebe násadou s dvěma čepelemi a mumlala si: „Oheň? Pche!“

Safira tlumeně zavrčela a řekla: „Dávej si pozor, komu říkáš Požírač ovcí, Eragone, nebo by mohl sežrat i tebe.“

„Dobře, Safiro.“

 

- Angela, Eragon a Safira -

 

 

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode